Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal): Právní povaha, hlavní cíle a strategie
Green Deal byl představen formou sdělení Komise a jako nová základní strategie EU se řadí se stanovisky, doporučeními, pokyny a oznámeními mezi tzv. soft law podle Článku 288 SFEU, které není samo o sobě závazné.
Zelená dohoda pro Evropu (Green Deal) je novou strategií Evropskou unie (EU) pro růst, jež má Evropu nasměrovat na cestu k transformaci v klimaticky neutrální, spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje.[1]
Green Deal byl poprvé představen Komisí EU (Komise) 11. prosince 2019 jako způsob, kterým se má z Evropy stát do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent, jak oživit hospodářství, zlepšit zdraví a kvalitu života občanů a pečovat o přírodu tak, aby nikdo nebyl opomenut. Hlavními myšlenkami jsou udržitelnost evropského hospodářství včetně účinného využívání zdrojů a zastavení změny klimatu, zabránění ztrátě biologické rozmanitosti a snížení znečištění. Zelená dohoda pro Evropu se vztahuje na všechna odvětví hospodářství, zejména na dopravu, energetiku, zemědělství, výstavbu a další průmyslová odvětví. Komise představením Green Deal navázala na uzavření a zajišťování Pařížské dohody (Paris Agreement) z roku 2015, jako nepostradatelný a mnohostranný nástroj pro boj proti změně klimatu.
Green Deal vyvolává mnoho odborných a politických diskusí, zejména s ohledem na ekonomické dopady realizace celé strategie na členské státy EU.
Právní forma Green Deal
Green Deal byl představen formou sdělení Komise a jako nová základní strategie EU se řadí se stanovisky, doporučeními, pokyny a oznámeními mezi tzv. soft law podle Článku 288 SFEU (Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie), které není samo o sobě závazné. Přes jeho nezávaznost by soft law mělo být zohledněno při tvorbě budoucích závazných pramenů práva (zejména právní předpisy) EU a České republiky, které by měly ze soft law vycházet.
Green Deal tak může být chápán také jako politická strategie, jejímž cílem je sjednotit a podřídit další politické vedení členských států EU ekologicky udržitelným postupům a ochraně klimatu. Green Deal je sám o sobě spíše politickým závazkem Komise.
Z právního hlediska se v zásadě jedná o nezávazná doporučení, která by měla sloužit jako vodítka zejména pro budoucí tvorbu legislativy EU (nařízení a směrnic) a následně i prováděcích předpisů členských států. Významné bude pak právě znění nařízení a směrnic EU, která budou vypracována Komisí a následně schválena Evropským parlamentem.
Z právního hlediska se v zásadě jedná o nezávazná doporučení, která by měla sloužit jako vodítka zejména pro budoucí tvorbu legislativy EU (nařízení a směrnic) a následně i prováděcích předpisů členských států. Významné bude pak právě znění nařízení a směrnic EU, která budou vypracována Komisí a následně schválena Evropským parlamentem.
Hlavní cíle a strategie Green Deal
Hlavní cíle Green Deal byly představeny v rámci sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019, Zelená dohoda pro Evropu, COM(2019) 640 final.
Hlavním cílem Green Deal je dosáhnout uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, kdy EU nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů. Dalším jejím cílem je chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál EU a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady.
Transformace ekonomiky
Green Deal si klade za cíl změnit politiky v oblasti dodávek čisté energie v rámci celé ekonomiky, v oblastech průmyslu, výroby a spotřeby, rozsáhlé infrastruktury, dopravy, potravin a zemědělství, stavebnictví, zdanění a sociálního zabezpečení. Pro dosažení cílů musí být brán důraz na ochranu a obnovu přírodních ekosystémů, udržitelné využívání zdrojů a zlepšení lidského zdraví. EU by rovněž měla propagovat nezbytnou digitální transformaci a její nástroje a investovat do nich, jelikož se jedná o zásadní faktory pro uskutečnění daných změn.
Hlavním cílem má být dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. EU v letech 1990 až 2018 snížila emise skleníkových plynů o 23 %, zatímco ekonomika o 61 % vzrostla. Green Deal dává za cíl v oblasti snižování emisí skleníkových plynů pro rok 2030 nejméně na 50 % a směrem k 55 % ve srovnání s rokem 1990.
Pro dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 má zásadní význam další dekarbonizace energetického systému. Energetické odvětví se má transformovat převážně na využívání obnovitelných zdrojů, což bude doplněno rychlým vyřazením uhlí a dekarbonizací plynu. Za tímto účelem je nutné zajistit, aby byl evropský trh s energií plně integrovaný, propojený a digitalizovaný, za současného respektování technologické neutrality.
Dále má dojít k aktivizaci průmyslu pro čisté oběhové hospodářství. Hlavními nástroji má být zelená a digitální transformace. Mělo by dojít k prosazování politiky udržitelných produktů na podporu oběhového designu produktů. Tato politika by měla upřednostňovat zmenšení objemu materiálů a jejich opětovné využití předtím, než dojde k jejich recyklaci. Činnost by se měla soustředit zejména na nejnáročnější odvětví z hlediska zdrojů – patří mezi ně odvětví textilu, stavebnictví, elektroniky a plastů. Na uvedené navazuje i snížení objemu odpadu. Není-li možné se vzniku odpadu vyhnout, je třeba jeho ekonomickou hodnotu plně využít a jeho dopad na životní prostředí a na změnu klimatu eliminovat nebo minimalizovat.
Hlavním cílem Green Deal je dosáhnout uhlíkové neutrality v EU do roku 2050, kdy EU nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a ve které bude hospodářský růst oddělen od využívání zdrojů.
Dalším cílem je snížit množství energetických a nerostných zdrojů (např. písku, štěrku či cementu) na výstavbu, využívání a renovace budov. Za účelem energetické účinnosti a finanční dostupnosti by se EU a členské státy měly zapojit do renovační vlny veřejných i soukromých budov. Cílem je zajistit, aby konstrukční řešení nových i renovovaných budov bylo ve všech fázích v souladu s potřebami oběhového hospodářství.
Za účelem dosažení klimatické neutrality je nezbytné do roku 2050 emise z dopravy snížit o 90 %, a to včetně silniční, letecké, železniční i lodní dopravy. Této otázce i veškerým zdrojům znečištění se bude věnovat strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Prioritou bude přesunout významnou část vnitrozemské nákladní přepravy (75 %), kterou dnes zajišťuje silniční síť, na železnici a vodní cesty. Priorita má být také urychlit výrobu a zavádění udržitelných alternativních paliv používaných v odvětví dopravy a v důsledku podpora vybudování dobíjecích a plnicích stanic.
Dalším krokem by mělo být zahájení strategie "od zemědělce ke spotřebiteli", která se dotkne všech fází potravinového řetězce a připraví půdu pro vypracování udržitelnější politiky v oblasti potravin. V rámci zemědělství a rybářství by měl být posílen boj proti změně klimatu, ochrana životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti. Klíčovými nástroji na podporu tohoto úsilí i nadále budou společná zemědělská politika a společná rybářská politika. Plány by měly vést k používání udržitelných postupů, například precizního zemědělství, ekologického zemědělství, agroekologie, agrolesnictví a přísnějších norem pro dobré životní podmínky zvířat. Díky zacílení na výkon místo na soulad by v rámci opatření, jako jsou například ekorežimy, zemědělci měli být odměňováni za lepší výkon v oblasti životního prostředí a klimatu, např. za řízení a uchovávání uhlíku v půdě a za lepší hospodaření s živinami, které zvyšuje kvalitu vod a snižuje množství emisí. To vše ve spojení s principy oběhového hospodářství.
V důsledku je cílem ochrana a obnova ekosystémů a biologické rozmanitosti. Strategie v oblasti biologické rozmanitosti určí konkrétní opatření k dosažení těchto cílů. Mohly by zahrnovat kvantifikované cíle, které vycházejí ze sítě Natura 2000, např. rozšiřování plochy chráněné půdy a mořských oblastí vykazujících vysokou mírou biologické rozmanitosti. Dále budou zavedeny nové strategie ke zlepšení kvality, kvantity, ochranu a obnovy lesních ploch.
Uvedené by mělo vést k vytvoření životního prostředí bez toxických látek. Stanovené cíle by měly výrazně napomoci k nulovému znečistění, budou ale muset být doplněny řadou opatření mezi jednotlivými státy EU v jejich působnosti po přezkoumání jejich politik a právních předpisů.
Komise odhadla, že dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 si vyžádá 260 miliard EUR dodatečných ročních investic a počítá se s investicemi jak z veřejného rozpočtu EU a členských států, tak ze soukromého sektoru. Plnění cílů Green Deal by mělo být odraženo ve všech rozpočtech EU a na financování by se měly podílet Fond InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond plus.
Začlenění udržitelnosti do politik EU
Komise odhadla, že dosažení stávajících cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 si vyžádá 260 miliard EUR dodatečných ročních investic a počítá se s investicemi jak z veřejného rozpočtu EU a členských států, tak ze soukromého sektoru. Plnění cílů Green Deal by mělo být odraženo ve všech rozpočtech EU a na financování by se měly podílet Fond InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro regionální rozvoj a Evropský sociální fond plus.
Green Deal počítá i se zapojením vnitrostátních rozpočtů k přesměrování veřejných investic, spotřebu a zdanění na ekologické priority a vyhnout se škodlivým dotacím. Na vnitrostátní úrovni Green Deal počítá s rozsáhlými daňovými reformami, odstraněním dotací na fosilní paliva, přesunem daňového zatížení z práce na znečištění a zohledněním sociálních aspektů. Mělo by dojít k revizi pokynů pro státní podporu, včetně pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky, která usnadní postupné ukončování používání fosilních paliv, zejména těch, která nejvíce znečišťují, a zajistí rovné podmínky na vnitřním trhu.
Pro dosažení cílů Green Deal jsou zásadní nové technologie, udržitelná řešení a průlomové inovace. Green Deal má tedy ambice výrazně zvýšit zavádění ve velkém a demonstrace nových technologií napříč odvětvími a na celém jednotném trhu a zároveň vytvořit nové inovativní hodnotové řetězce. Partnerství s průmyslem a členskými státy podpoří výzkum a inovace v oblasti dopravy, včetně baterií, čistého vodíku, nízkouhlíkové výroby oceli, odvětví založených na biotechnologiích a výstavby.
Počítá se také se zapojením vzdělávání a odborné přípravy, aby byly vzdělávací instituce, jejich žáci a širší komunita zapojeni do změn, které jsou pro úspěšnou transformaci nezbytné. K využití přínosů ekologické transformace je zapotřebí proaktivní rekvalifikace a zvyšování kvalifikace.
Všechny činnosti a politiky EU by měly vést k tomu, aby EU pomohla dosáhnout úspěšného a spravedlivého přechodu k udržitelné budoucnosti. Cílem je zajistit, aby všechny iniciativy v rámci Green Deal dosáhly svých cílů co nejúčinnějším a nejméně zatěžujícím způsobem a aby veškeré další iniciativy EU dostály ekologickému mottu "neškodit".
EU jako globální lídr
Komise v rámci Green Deal deklaruje potřebu bojovat se změnou klimatu a zhoršováním životního prostředí na celosvětové úrovni. EU by se měla zaměřit na přesvědčování a podporu druhých k tomu, aby na sebe vzali svůj podíl při podpoře udržitelnějšího rozvoje. Jak Komise, tak členské státy, by měly pracovat na mobilizaci všech diplomatických kanálů jak dvoustranných, tak mnohostranných – včetně Organizace spojených národů, skupiny G7, G20, Světové obchodní organizace a dalších příslušných mezinárodních fór. EU bude i nadále zajišťovat, aby Pařížská dohoda zůstala nepostradatelným mnohostranným rámcem pro boj proti změně klimatu.
Green Deal zmiňuje zejména spolupráci s ekonomikami G20, které jsou odpovědné za 80 % celosvětových emisí skleníkových plynů; spolupráci s jejími nejbližšími sousedy, bez jejichž spolupráce nemůže být transformace plně účinná (zejména Balkán). Obecně ale Green Deal zmiňuje spolupráci v zásadě se všemi kontinenty. Jako vzorový cíl si dává EU ukončení celosvětových dotací na fosilní paliva v souladu se závazky skupiny G20, postupné ukončování financování infrastruktury pro fosilní paliva multilaterálními institucemi, posílení udržitelného financování, postupné ukončování veškeré nové výstavby uhelných elektráren a opatření na snížení emisí metanu.
Green Deal dále uznává, že výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí významně znásobují hrozby a jsou zdrojem nestability, které mohou přinést řadě států problémy. EU má se všemi partnery spolupracovat na zvýšení klimatické a environmentální odolnosti, aby se zabránilo tomu, že se tyto problémy stanou zdrojem konfliktů, nedostatku potravin, vysídlování obyvatelstva a nucené migrace, a podpoří spravedlivou transformaci v celosvětovém měřítku.
Ekologická transformace má jít ruku v ruce s obchodní politikou. Závazky týkající se udržitelnosti jsou v obchodních dohodách EU neustále posilovány, zejména pokud jde o zkvalitnění opatření v oblasti změny klimatu. Základním prvkem všech budoucích obchodních dohod by se měl stát závazek dodržovat Pařížskou dohodu. Obchodní politika musí rovněž zajistit nenarušený, spravedlivý obchod a investice do surovin, které ekonomika EU potřebuje pro ekologickou transformaci. Jako největší jednotný trh na světě má EU ambice stanovit normy, které se použijí napříč globálními hodnotovými řetězci. EU by měla i nadále pomáhat svojí politikou v oblasti mezinárodní spolupráce směrovat veřejné i soukromé prostředky na dosažení transformace.
Pro dosažení klimatických cílů pro roky 2030 a 2050 má zásadní význam další dekarbonizace energetického systému. Energetické odvětví se má transformovat převážně na využívání obnovitelných zdrojů, což bude doplněno rychlým vyřazením uhlí a dekarbonizací plynu.
Evropský klimatický pakt
Za účelem splnění Green Deal musí být zapojeny nejen všechny zúčastněné strany, ale i veřejnost. Občané by tak měli být a zůstat hybnou silou transformace. Komise by měla vypracovat Evropský klimatický pakt a způsoby, jak zapojit veřejnost do transformace. Zaprvé bude podporovat sdílení informací a inspirace a posilovat povědomí veřejnosti o hrozbách a výzvách, které změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují, a o tom, jak proti nim bojovat. Zadruhé by měl existovat jak fyzický, tak virtuální prostor pro to, aby lidé mohli vyjadřovat své myšlenky a kreativitu a spolupracovat na ambiciózních akcích, a to jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Zatřetí bude Komise pracovat na budování kapacit, které usnadní iniciativy na místní úrovni v oblasti změny klimatu a ochrany životního prostředí.
Komise si rovněž přeje omezit svůj dopad na životní prostředí jakožto instituce a zaměstnavatel. Komise jako instituce si sama dává za cíl do roku 2030 dosáhnout klimatické neutrality.
_____________________________________
[1] https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/