Je právně přípustné sjednat rozvazovací podmínku v dohodě o prominutí dluhu? Pominou v takovém případě účinky spočívající v zániku práva věřitele požadovat zaplacení dluhu při splnění sjednané rozvazovací podmínky? Obnoví se zaniklé právo? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 29 ICdo 59/2023, ze dne 30. 7. 2024.
Podle názoru Nejvyššího soudu České republiky je z pohledu věřitele prominutí dluhu právní jednání „ve prospěch dlužníka“; je jen na vůli věřitele, zda se rozhodne prominout dlužníku jeho dluh, případně zda prominutí dluhu (jeho účinky) bude vázat na splnění podmínky. Bude-li právní jednání (prominutí dluhu) vázáno na splnění odkládací podmínky, nastanou (vzniknou) účinky prominutí dluhu (spočívající v zániku dluhu) okamžikem jejího splnění; naopak, bude-li prominutí dluhu učiněno s rozvazovací podmínkou, při jejím splnění zaniknou (ex nunc) účinky prominutí dluhu (spočívající v zániku dluhu) a dluh se „obnoví“.
Bylo-li skutečnou vůlí stran dohody prominout dluh s tím, že účinky spočívající v zániku práva věřitele požadovat zaplacení dluhu pominou při splnění sjednané rozvazovací podmínky (zaniklé právo se „obnoví“), neshledává Nejvyšší soud důvody, které by takové ujednání nebylo možné (a platné).