Nejvyšší soud České republiky se v usnesení sp. zn. 27 Cdo 927/2020 ze dne 14. 10. 2020 vyjádřil k rozhodování valné hromady akciové společnosti o rozdělení zisku. To, zda valná hromada může a má na určitém zasedání rozhodovat o rozdělení „celého“ zisku (tedy nejen zisku vytvořeného v uplynulém účetním období, ale také dosud nerozdělného zisku z minulých let a popř. i zisku akumulovaného ve fondech vytvořených ze zisku), anebo jen některé jeho části, záleží na obsahu pozvánky (zejména na vymezeném pořadu jednání a návrhu příslušného usnesení). Pozvánka na valnou hromadu je právním jednáním společnosti, a jako taková podléhá (mimo jiné) i požadavku na její určitost a srozumitelnost, jakož i pravidlům výkladu právních jednání. Vždy je přitom nutné mít na zřeteli smysl a účel právní úpravy pozvánky.
Podle Nejvyššího soudu, je-li v pozvánce na valnou hromadu uvedeno, že na pořadu jednání je toliko rozdělení zisku za poslední účetní období, a odpovídá-li tomu i návrh usnesení valné hromady a jeho zdůvodnění, mohou akcionáři oprávněně očekávat, že valná hromada bude na takto svolaném zasedání rozhodovat jen a pouze o rozdělení zisku vytvořeného v uplynulém účetním období. V tomto kontextu pak také budou zvažovat výkon svých akcionářských práv. Takto svolaná valná hromada může rozhodnout i o rozdělení nerozděleného zisku z minulých let (vykázaného v položce rozvahy A. IV.), popř. o rozdělení fondů vytvořených ze zisku, toliko za splnění předpokladu upraveného v § 408 odst. 3 z. o. k., tj. projeví-li všichni akcionáři souhlas s tím, aby i o této záležitosti (neuvedené v pozvánce na valnou hromadu) valná hromada rozhodla.