Nejvyšší soud: Lhůta stanovená v § 156 odst. 2 části věty za středníkem z. o. k. je prekluzivní a dopadá nejen na případy uvedené v § 156 odst. 1 z. o. k., nýbrž na všechny případy, v nichž společnost s ručením omezeným z jakéhokoli důvodu (popř. bez uvedení důvodu) odmítla poskytnout společníkovi požadované informace (doklady)

Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 1385/2022, ze dne 22. 11. 2022 určil povahu lhůty podle § 156 odst. 2 část věty za středníkem z. o. k. k uplatnění práva společníka s ručením omezeným, aby soud rozhodl o tom, zda je společnost s ručením omezeným povinna poskytnout informaci ve smyslu § 155 z. o. k. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky má-li společník společnosti s ručením omezeným za to, že byl společností zkrácen ve svém právu na informace, může se v souladu s § 12 o. z. domáhat ochrany u soudu. Ustanovení § 156 odst. 2 část věty za středníkem z. o. k. stanoví k uplatnění tohoto práva lhůtu, která je svou povahou lhůtou prekluzivní. Stanoví-li totiž zákon, že soud k pozdě uplatněnému právu nepřihlíží (i když to společnost nenamítne), jde ve skutečnosti o zánik práva prekluzí (§ 654 odst. 1 o. z.).

Prekluzivní lhůta stanovená v § 156 odst. 2 části věty za středníkem z. o. k. dopadá nejen na případy uvedené v § 156 odst. 1 z. o. k., nýbrž na všechny případy, v nichž společnost z jakéhokoli důvodu (popř. bez uvedení důvodu) odmítla poskytnout společníkovi požadované informace (doklady).