Jaké jsou následky marného uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu podle § 1977 o. z.? Ztrácí věřitel možnost odstoupit od smlouvy nebo může (pokud prodlení dlužníka stále trvá) i nadále od smlouvy odstoupit za podmínek pro nepodstatné prodlení? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 3823/2023, ze dne 15. 5. 2024.
Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky při podstatném prodlení dlužníka záleží na věřiteli, zda od smlouvy odstoupí za podmínek pro podstatné prodlení (§ 1977 o. z.), nebo pro nepodstatné prodlení (§ 1978 a 1979 o. z.). Marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu podle § 1977 o. z. věřitel ztrácí možnost odstoupit od smlouvy za podmínek pro podstatné prodlení. Pokud prodlení dlužníka stále trvá, může věřitel i nadále od smlouvy odstoupit za podmínek pro nepodstatné prodlení. Oznámí-li v takovém případě dlužníku, že odstupuje od smlouvy, aniž mu předtím poskytl dodatečnou lhůtu ke splnění, účinky odstoupení od smlouvy nastanou teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, která měla být dlužníku poskytnuta ke splnění povinnosti. Její běh počíná okamžikem, kdy se odstoupení dostalo do dispoziční sféry dlužníka.