Nejvyšší soud České republiky (dále jen "Nejvyšší soud") v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 3536/2018 ze dne 25. 6. 2020 potvrdil, že pokud žalobce v řízení odkazuje na znalecké posudky obsahující skutečnosti, které je žalobce v tomto řízení povinen tvrdit, potom soud nemůže žalobu zamítnout z důvodu neunesení břemene tvrzení.
V posuzovaném případě se žalobkyně po žalovaném domáhaly náhrady škody; o porušení právní povinnosti žalovaného nebylo sporu, otázkou ale zůstávala výše způsobené škody, ohledně které žalobkyně poukazovaly na předložené znalecké posudky a uváděly, že výše škody odpovídá mimo jiné právě částkám zjištěným příslušnými znalci. Soud žalobkyně vyzval, aby o okolnosti týkající se výše škody doplnily svá žalobní tvrzení, na což žalobkyně reagovaly tak, že svá dosavadní tvrzení zopakovaly a znovu odkázaly na znalecké posudky. Soud prvního stupně proto žalobu zamítl s tím, že žalobkyně údajně nesplnily svou povinnost tvrzení, neboť znalecký posudek (tedy důkazní prostředek) údajně může pouze prokazovat tvrzené skutečnosti, nemůže ale povinnost tvrzení nahrazovat.
Nejvyšší soud však uvedený postup nižších soudů odmítl s tím, že: "[…] jestliže po poučení soudu prvního stupně podle § 118a odst. 1 o. s. ř. žalobce nedoplnil vylíčení rozhodných skutečností opisem údajů z listin, které navrhl jako důkaz a které byly oběma účastníkům známy, jeho nečinnost v tomto směru nezakládá důvod k zamítnutí žaloby pro neunesení břemene tvrzení. Ve vztahu k těmto skutečnostem účastník splní svou povinnost tvrzení, kterou mu ukládá § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř., již tím, že navrhne, aby tyto listiny byly provedeny jako důkaz k prokázání jeho tvrzení; není třeba, aby jednotlivé údaje z těchto listin opakoval, případně je opisoval." Dále pak Nejvyšší soud uvedl, že: "Přisvědčit nelze ani závěru, že odkazem na znalecké posudky žalobkyně nesplnily řádně svoji povinnost tvrzení proto, že znalecký posudek představuje důkazní prostředek sloužící k prokázání tvrzených skutečností a nelze jím nahrazovat žalobní tvrzení […] Otázka přezkoumatelnosti a správnosti znaleckých posudků (např. použití správné metodiky a jejího řádného provedení) a jiných odborných vyjádření je již otázkou hodnocení důkazů, která se týká procesu dokazování a unesení důkazního břemene. Zpochybněním závěrů znaleckého posudku na základě revizního znaleckého zkoumání nelze zpětně zpochybnit existenci skutkových tvrzení z něj vyplývajících."
Z uvedeného se tedy podává, že pokud strana soudního řízení určité skutečnosti tvrdí pouhým odkazem na znalecký posudek, ve kterém jsou tyto skutečnosti obsaženy, potom je již tento odkaz na znalecký posudek třeba hodnotit jako splnění povinnosti tvrzení; není nutné příslušné skutečnosti ze znaleckého posudku opisovat.