Jaká je právní povaha ztráty práv z vadného plnění podle ustanovení § 2103 o. z.? Musí být ujištění prodávajícího ve smyslu § 2013 o. z. o tom, že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, součástí uzavřené kupní smlouvy? Právě tyto otázky řešil Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 3794/2023, ze dne 29. 10. 2024. Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky ustanovení § 2103 o. z. míří na případy, kdy má kupující objektivně možnost vadu věci poznat při uzavření smlouvy, nikoliv v jiný okamžik. Jde o takové situace, kdy na vadu, kterou předmět koupě má, sice nebyl kupující prodávajícím přímo výslovně upozorněn, avšak jedná se o takovou vadu, které si kupující musel nebo alespoň měl při běžné opatrnosti všimnout. Je nepochybné, že toto ustanovení může dopadat jen na ty situace, kdy kupující má reálnou možnost se s předmětem koupě již při uzavírání smlouvy seznámit, např. nekupuje věc, která má být teprve vyrobena, případně věc, která již vyrobena je, ale neměl možnost se s ní při uzavírání smlouvy seznámit. V takovém případě pak prohlídku vykoná až při přechodu nebezpečí škody na věci podle § 2104 nebo 2105 o. z.
Ujištění prodávajícího ve smyslu § 2013 o. z., že věc má určité vlastnosti, zejména vlastnosti kupujícím vymíněné, anebo že nemá žádné vady, nemusí být součástí uzavřené kupní smlouvy; postačí, došlo-li k němu při jejím sjednávání.
