Nejvyšší soud České republiky se v rozsudku sp. zn. 27 Cdo 4200/2019, ze dne 27. 4. 2021, vyjádřil k limitům tzv. propagační zákonné licence. Podle právního názoru Nejvyššího soudu je propagační zákonnou licence upravenou v § 32 autorského zákona nutné vykládat vždy restriktivně, za aplikace tzv. tříkrokového testu uvedeného v § 29 odst. 1 autorského zákona.
Způsoby užití díla v režimu propagační zákonné licence zákon neomezuje, vždy však musí jít o užití pouze v rozsahu nezbytném pro propagaci výstavy či prodeje. Typicky půjde o zařazení díla do výstavního (aukčního) katalogu, popř. o jeho zobrazení na plakátě propagujícím akci, zhotovení rozmnoženin takových katalogů či plakátů a jejich rozšiřování, popř. o sdělování díla veřejnosti v rámci informování o akci. Dílo nelze užít pro propagaci jiné akce, popř. za jiným (samostatným) účelem. Užití díla v režimu zákonné licence nesmí mít samostatný komerční účel. Samotná výstava či prodejní aukce však povahově k hospodářskému či obchodnímu prospěchu směřovat může.
Jelikož je propagační zákonná licence spojena s (hlavním) užitím díla vystavováním jeho originálu nebo rozmnoženiny nebo prodejem jeho originálu či rozmnoženiny, tj. jedná se pouze o doplňkové (vedlejší) užití díla odvozené od užití hlavního, je nezbytné, aby osoba dovolávající se její existence měla oprávnění originál nebo rozmnoženinu díla vystavit, popř. prodat. Oprávnění k hlavnímu užití díla spočívajícímu ve vystavování či prodeji jeho originálu nebo rozmnoženiny díla může být založeno buď na smluvním základě (poskytnutím licence), anebo na zákonném základě.
Při užití díla v rámci zákonné propagační licence nesmí uživatel porušovat ani ohrožovat autorova osobnostní autorská práva, zejména pak právo na nedotknutelnost díla a na užití díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu.
V posuzované věci odvolací soud dostatečně neposoudil rozsah užití komiksu nezbytný pro propagaci výstavy a prodeje jeho originálu. V odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu zejména absentuje úvaha o tom, z jakého důvodu nestačilo (jinak obvykle zcela postačující) vydání druhého katalogu, v němž byly zobrazeny zmenšené kresby komiksu, kolik katalogů bylo vydáno, zda (a z jakého důvodu) se počet vydaných kusů vešel pod rozsah nezbytný k propagaci akce, zda prodej katalogu (za 300 Kč kus) nelze kvalifikovat jako nepřípustné užití díla za samostatným komerčním účelem a zda sdělování komiksu na internetových stránkách bylo nezbytné pro propagaci akce. Odvolací soud rovněž chybně aplikoval tzv. tříkrokový test uvedený v § 29 odst. 1 autorského zákona. V poměrech projednávané věci se totiž měl zaměřit zejména na posouzení toho, zda vydání katalogu (v jeho rozsahu a v měřítku dovolujícím bezproblémové prohlížení obrázků a čtení textu) fakticky nenahradilo (a dokonce nezmařilo) autorem zamýšlené vydání komiksu (i s poznámkami) v knižní podobě, za něž mohl autor oprávněně očekávat poskytnutí odměny, a zda tak nebylo v rozporu s běžným způsobem užití díla a neodůvodněně nepoškodilo oprávněné zájmy autora.