Odborná veřejnost se v minulosti (a to jak před rekodifikací soukromého práva, tak i po ní) hojně zabývala otázkou, zda si mohou smluvní strany ve smlouvě platně sjednat právní domněnku či fikci, kterou samotný zákon nepředvídá. K této otázce se ještě za účinnosti starého občanského zákoníku vyjádřily i soudy, konkrétně např. Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 5508/2007, který s odkazem mj. na procesní předpisy dospěl v textu svého odůvodnění k závěru, že smluvně není možné ujednat nevyvratitelnou právní domněnku. Kristýna Zakouřilová ve svém odborném článku publikovaném na internetovém portálu EPRAVO.CZ analyzuje otázku přípustnosti smluvního sjednání právních domněnek a fikcí z pohledu nové právní úpravy a z pohledu praktického využití v transakčních dokumentech.
