Podle právního názoru Nejvyššího soudu České republiky v usnesení sp. zn. 24 Cdo 2512/2024, ze dne 4. 11. 2024 smrt zůstavitelky po uzavření platné a účinné kupní smlouvy o převodu nemovitých věcí zapsaných v katastru nemovitostí, avšak před podáním návrhu na vklad vlastnického práva, nemá sama o sobě vliv na účinnost této kupní smlouvy, pouze nedošlo k naplnění jejích věcněprávních účinků.
Nejvyšší soud České republiky již v usnesení sp. zn. 30 Cdo 1204/2003, vyjádřil (mimo jiné) právní názor, že „v případě, že návrh na vklad byl podán až po smrti zůstavitele nebo dosud vůbec nebyl podán, je nepochybné, že zůstavitel v den své smrti byl ještě vlastníkem nemovitosti. Do pasív dědictví se za této situace zařadí závazek převést na nabyvatele vlastnické právo k nemovitosti v odpovídající hodnotě. Šlo-li o kupní smlouvu, do aktiv dědictví se uvede částka odpovídající kupní ceně nebo její části, která nebyla za života zůstavitele zaplacena. Jestliže byla kupní cena zůstaviteli zaplacena, do aktiv se uvede hotovost (pokud z úhrady ceny zůstala), popřípadě nedoplatek kupní ceny, byla-li zaplacena jen zčásti.“
Za situace, kdy na základě předmětné kupní smlouvy a v souladu s jejím zněním byla zůstavitelce za jejího života vyplacena kupní cena za nemovité věci, pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny jejím uhrazením za života zůstavitelky zanikla (a to i v souladu se zněním kupní smlouvy). Kupní cena za nemovité věci uhrazená v souladu se zněním předmětné kupní smlouvy tedy představuje finanční prostředky (hotovost), které již náležely zůstavitelce, a proto měly být pojaty do seznamu aktiv pozůstalosti jako samostatné aktivum (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstaly), nikoliv jako pohledávka zůstavitelky za kupujícími na zaplacení kupní ceny, jež je závislá na stavu převodu vlastnického práva k nemovitým věcem.
Povolala-li proto zůstavitelka závětí k dědění „ostatního movitého majetku a finančních prostředků“ závětního dědice, spadaly pod uvedené znění závěti zůstavitelky také finanční prostředky, které zůstavitelka získala z prodeje předmětných nemovitých věcí (ve výši, v jaké z úhrady kupní ceny ke dni smrti zůstavitelce zůstaly), a proto tyto finanční prostředky neměly být předmětem dědění podle dědických podílů ze zákona, ale předmětem dědění z titulu závěti zůstavitelky.
