Soudní řízení za účelem stanovení povinnosti státu přijmout dostatečná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů je velmi aktuálním právním tématem dotýkajícím se v širších souvislostech i průmyslu a obchodu. Aktuálně bude rozhodovat Městský soud v Praze o správní žalobě podané dne 21. 4. 2021 spolkem Klimatická žaloba ČR proti Vládě České republiky a jejím ministerstvům, kterou se žalobce domáhá (i) určení, že se žalovaní (Vláda České republiky a ministerstva České republiky) dopouštějí nezákonných zásahů do veřejných subjektivních práv žalobců (zejména práva na život, na ochranu zdraví, na přiměřené životní prostředí, ale i vlastnického práva, práva podnikat atd.) a (ii) uložení povinnosti žalovaným nepokračovat (respektive zákazu pokračovat) v porušování veřejných subjektivních práv žalobců.
Samotné zdůvodnění závěrečného žalobního návrhu zdůrazňuje, že "soud nemůže žalovaným uložit povinnost provést konkrétní kroky a zvolit konkrétní řešení problému (…) Na druhou stranu dle § 87 odst. 2 s. ř. s. správní soudy mohou určit, že provedený zásah byl nezákonný, a trvá-li tento zásah, mohou zakázat správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval". A právě takového výroku se žalobce v projednávané věci domáhá.
Vývoj a průběh klimatických sporů je zajímavé analyzovat nejenom kvůli rozsáhlé právní argumentaci, ale zejména i s ohledem na objevující se strategii ekologických aktivistů ovlivnit prostřednictvím klimatických žalob chování subjektů v oblasti průmyslu a obchodu (prostřednictvím uplatňování nároků na náhradu újmy).